Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

mojeiD na našich stránkách!

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Holasice. Více informací naleznete zde.

Aktuální počasí

Počasí dnes:

27. 4. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť, od 800m srážky sněhové. Denní teploty 6 až 10°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.

Pranostika na akt. den

Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Z dějepisné literatury se vesměs dočítáme, že prvopočátky obce Holasice jsou spojeny s již dříve existujícím rajhradským klášterem Benediktinů, založeným dle vůle českého knížete Břetislava I. v roce 1048 na místě starého hradiště a s nímž pak sdílely po staletí společné osudy.


Historie

Osídlení Holasic nastalo již ve starší době bronzové, tedy v období 1800–1400 let před Kristem, což dosvědčují archeologické nálezy tzv. unětické kultury v západní části katastru obce. Z doby počátků slovanského osídlení byly v obci objeveny žárové hroby s nádobami tzv. pražské keramiky a z pozdější doby staroslovanská keramika doby hradištní.
Podle názvu může mít vznik obce souvislost se slovanským kmenem Holasiců, kteří se za dob osidlování zdejší krajiny dostali až na Opavsko a Jičínsko. Lze tedy připustit úvahou značné stáří původní vsi.

Zatím neprokázaně, ze zápisů kronikáře plyne, že svobodný dvůr v Holasicích a 6 domků pro podruhy vznikly někdy v letech 1200 a 1250. To jest za vlády krále Přemysla Otakara I. nebo jeho syna krále Václava I.

První nám známou písemnou zmínku o Holasicích obsahuje listina probošta Mikuláše z roku 1349 (Moravský zemský archiv v Brně). Dle ní získal pro starobylý rajhradský klášter Benediktinů jako jeho tehdejší probošt v Holasicích pole, k tomu činže a desátek. Od té doby jsou Holasice přičítány co poddanská ves k panství rajhradského kláštera a pod správu jeho vrchnosti. Významným objektem v těch dobách byl holasický svobodný dvůr. Nám prvním známým vlastníkem byl Martin Soběkurský ze Soběkurska (asi v době 1575 – 1607), po něm Magdalena Lhotská ze Ptení, která ho roku 1618 postoupila svému manželovi Baltazarovi Konečnému z Lublince. Ten, dvůr krátce nato prodal rajhradskému klášteru. Jako už zchátralý a prakticky nepotřebný zanikl panský dvůr kolem roku 1950. Stavení bylo zbouráno a materiál použitý k jiným stavbám v obci.

Za jedno z nejstarších lidských děl v Holasicích lze považovat v podzemí vyhloubené nevyzdívané chodby a místnosti tzv. lochy, zřejmě úkryty resp. i obranný systém z dob ještě hradištního charakteru rajhradského kláštera. Historici přisuzují jejich vznik do 13. století. Lochy nejsou přístupné.

Mezi další staré a zaniklé objekty v obci lze uvést dvě cihelny, původně s ruční výrobou. Starší z nich si vystavěla obec v roce 1836 jižně od obce. Pozdější zbudoval rajhradský klášter někdy kolem roku 1890 přímo v obci. Obě zanikly stejně jako dvůr po roce 1950.

Ve stejném roce 1950 zanikly zbytky někdejšího panského rybníku v Holasicích. Jeden z nejdéle na Rajhradsku využívaných. V obci na čísle 2 v roce 1405 býval mlýn, který byl zničený švédskými vojsky asi v roce 1645 při obléhání Brna.

Morový hřbitov, zřízený v Holasicích v roce 1831 byl kvůli jím procházející stavbě železnice z Vídně do Brna zrušený v roce 1838.

Za odvěkou místní komunikaci mezi Holasicemi a rajhradským klášterem i jako zkratku mezi sousedními vesnicemi lze považovat lesní cestu s lávkou přes řeku Svratku (její původní hlavní rameno). Les byl ale vykácený v roce 1916 a přeměněn na pole. V období socialistických zemědělských reforem byla v roce 1968 cesta zoraná a stromořadí ji lemující vytrháno. Až po sametové revoluci v roce 1992 byla cesta, už pouze co by pěšinka se stromořadím obnovena a lávka přes řeku opravena.