Myslivecká společnost Rajhrad – Popovice
Mnozí lidé vnímají myslivce pouze jako lovce. Všímají si podzimních honů a z médií slyší o myslivcích většinou jenom tehdy, když dojde k nějakému neštěstí. Ten, kdo však zná plný rozsah jejich činností, dobře ví, že zahrnuje především celoroční dobrovolnou práci a lov představuje jen “třešničku na dortu”.
Myslivost v Holasicích má dlouhou tradici, spadající do druhé poloviny 19. století, kdy se jí věnovali většinou sedláci a majitelé pozemků, kterým bylo toto právo uděleno po roce 1848 císařem Františkem Josefem I., který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy a začaly vznikat soukromé a společenstevní honitby. V r. 1923 byla založena Československá myslivecká jednota, která sloučila řadu tehdejších mysliveckých spolků. V roce 1925 vyšel tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. V r. 1941 vyšlo vládní nařízení, které mimo jiné měnilo výměru nově vzniklých honiteb a zavedlo povinné členství v myslivecké jednotě. Zákon o myslivosti z r. 1947 zase sjednotil právo myslivosti pro celý stát. V r. 1961 vznikla národní myslivecká organizace – Československý myslivecký svaz. O rok později bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou hospodářských organizací jako byly státní lesy, státní statky a jednotná zemědělská družstva. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem násilného zcelení pozemků a necitlivých změn krajiny došlo k dramatickým úbytkům některých druhů zejména drobné zvěře. V roce 1992 vyšel Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy a ten byl následně nahrazen zákonem č. 449/2001. Jak je vidět, tak myslivost, nejen v Holasicích, byla po celou dobu svého trvání ovlivňována zejména politickou situací.
V současnosti jsou holasičtí myslivci organizováni v Myslivecké společnosti Rajhrad-Popovice, která také sdružuje členy z Rajhradu a Popovic. Hospodaří ve dvou honitbách: Rajhrad-Popovice a Rajhradská bažantnice, pronajatých od stejnojmenných honebních společenstev, o celkové výměře 1247,9 ha. Myslivecká práce je založena zejména na brigádnické činnosti, v rámci které jsou budovány napáječky pro zvěř a krmelce, obhospodařována krmná políčka pro zvýšení potravní nabídky v období strádání, likvidovány černé skládky, udržována zeleň v krajině a další činnosti v oblasti myslivosti a ochrany přírody. Odměnou pak může myslivcům být, kromě pocitu smysluplné práce, třeba účast na honu.
Myslivost je důležitá pro udržení a regulaci stavů zvěře. Protože chybí velcí dravci (vlk, medvěd) a tak regulační roli převzal člověk – myslivec – aby nedocházelo k nadměrným škodám na zemědělských plodinách a přemnožená zvěř netrpěla nemocemi. Dnešní honitby, díky zástavbě a modernímu způsobu zemědělského hospodaření, vytvářejícímu z krajiny každý rok po sklizni “kulturní poušť”, nedokážou zvěř přes zimu uživit a je třeba se postarat se o to, aby nestrádala hladem.
Životní prostor zvěře se kvůli rozsáhlé výstavbě dramaticky zmenšuje, a pokud se k tomu přidá ještě pytláctví, a zvýšený pohyb lidí na motorkách, čtyřkolkách, koních nebo s volně pobíhajícími psy, má zvěř do budoucna velmi omezenou šanci na přežití. Soustavné rušení se negativně podepisuje na jejím zdravotním stavu, a také možnosti vyvádět mláďata. To se netýká jen lovné zvěře, ale divoce žijících zvířat obecně.
Snaha o nápravu je však nad síly všech myslivců, proto ochrana zvěře musí být postavena na pochopení a spolupráci ze strany veřejnosti. Stačí začít malými krůčky, třeba tím, že na vycházce do přírody zůstane pejsek na dlouhém vodítku a nebude zbytečně plašit zvěř. To je důležité zejména v zimě v době nouze a také na jaře, kdy zvěř potřebuje zvláště klid pro vyvádění mláďat. Nezlobte se, proto prosím na myslivce, že to občas připomene. Jednak mu to přikazuje zákon, a navíc si uvědomuje, že sám chránit zvěř a přírodu nezvládne a potřebuje pomoc všech, kteří se v přírodě pohybují.
Vzájemná spolupráce, slušnost a respekt je totiž jediný způsob, abychom si přírody plné zvěře mohli užívat nejenom my, ale i mohly si jí užívat i naše děti. Většině lidí jistě záleží na tom, aby z jejich okolí nezmizela srnčí zvěř, aby se po polích dál proháněli zajíci a procházeli bažanti a koroptve – a to bude možné jen díky celoroční práci myslivců – a také pomoci veřejnosti.
Odkaz na internetové stránky myslivecké společnosti www.ms-rajhrad.cz
